Proč se nebát krize
Ekonomové nás varují, že návratu ke stabilnímu růstu, srovnatelného k růstu před krizí, se v nejbližších letech s největší pravděpodobností nedočkáme. Růst nezamestnanosti se navíc očekává i v příštím roce. Stabilizace světové ekonomiky může trvat i několik let. Pro mnohé z nás to znamená, že můžeme přijít o práci, pokud jsme zaměstnáni, a někteří z nás dokonce i o náš byt či dům. I když to zní hrozivě, ztráta zaměstnání či bydlení nemusí vždy znamenat katastrofu, ale naopak novou, někdy i lepší příležitost. To nejsou jen prázdná slova, to jsou mé vlastní zkušenosti z dob, kdy jsem sama v minulosti o obé přišla.
Své první skutečné zaměstnání jsem si v Kansas City začala hledat v době, kdy jsem ve Státech žila poměrně krátkou dobu. S podprůměrnou znalostí angličtiny, maturitou a pouze několikaletou praxi jsem měla dost omezené možnosti si najít slušné místo. Po několikaměsíčním hledání se na mně usmálo štěstí - jedna místní firma mi díky naší sousedce nabídla pozici zástupce výrobního managera se slušným nástupním platem. Pohovory proběhly v prosinci, a já jsem na nové místo nastoupila 2. ledna. Byla jsem vážně nadšená. Práce zajímavá, šéf byl skvělý, spolupracovníci příjemní lidé. Jen jsem netušila, jako netušil ve firmě téměř nikdo, že nás 1. ledna koupili Japonci, kteří během dvou týdnů zhodnotili naše hospodářské výsledky a rozhodli o propuštění asi 50 lidí. Jako nejnovější zaměstnanec jsem byla samozřejmě mezi nimi!
Přiznám se, že to byl pro mně docela šok. Byla jsem zpět na začátku, navíc jsem investovala do koupě staršího auta a nového oblečení, což mě stálo víc než výplata za dva týdny. A to ani nemluvím o tom, že jsem po dvou týdnech práce neměla samozřejmě nárok ani na dolar odstupného, natož na nějaké dávky v nezaměstnanosti. Přemýšlela jsem, co dál. Věděla jsem, že bez dalšího vzdělání si dobře placenou práci budu hledat těžko, a tak jsem se rozhodla pro studium. Udělala jsem zkoušky na univerzitu a zároveň jsem začala pracovat na volné noze: hlídala jsem děti, šila dekorativní polštářky, obsluhovala u baru a pomáhala s reklamou stavebním firmám. Tyto práce mi umožnily mít více času a flexibility s učením a přednáškami, a zároveň jsem si vydělala dost peněz na zaplacení celého studia v hotovosti.
Po získání diplomu a díky výraznému zdokonalení se v angličtině i nabyté praxi se mi otevřely úplně nové možnosti pro další kariéru. Vždy jsem si mohla vybrat z několika nabídek a určitě to za to stálo. Ztráta mého prvního zaměstnání bylo vlastně to nejlepší, co mě v té době mohlo potkat - částečně mě donutila k prvnímu kroku začít něco nového.
Ztráta domova byla úplně jiná zkušenost, a mohu dnes s jistotou říct, že to byla ztráta velice bolestná. Aniž bych zacházela do zbytečných soukromých podrobností, pokusím se okolnosti vysvětlit jednou větou: nepěkný (jako konecne asi většinou) rozvod v cizí zemi, po kterém mi zůstalo prázdné konto, pár kusů nábytku a tři skvělé děti. A navíc - museli jsme opustit dům, do kterého jsme investovali v předchozích letech několik desítek tisíc dolarů.
Nejhorší období bylo, když jsem začala shánět bydlení. Nejen že jsem před relativně krátkou dobou změnila zaměstnání, ale navíc jsem prostě neměla peníze na zálohu a nájem na první měsíc. A na vystěhování jsem měla jenom pár dní. V té době se ale objevili mí přátelé a další andělé strážní hned z několika stran. Kamarádka v práci mi nabídla zadarmo na přechodnou dobu pokoj v jejím domku. Další známí nabídli pomoc se stěhováním a hlídáním dětí. Moje šéfová a majitelka firmy mi nejen nabídla lepší pozici i výdělek navíc, ale ještě nám v době stěhování vařila večeře. Díky všem těmto dobrým lidem jsme nakonec na ulici neskončili.
Nikdy nezapomenu na tu první noc v malém pokoji, kdy jsem seděla v jednom rohu, pozorovala své děti, jak spí jen na zemi na matracích, a přemýšlela, co nás čeká. Moc jsem toho tehdy nevymyslela, ale ten pocit zodpovědnosti za jejich dětství, bezpečí a budoucnost mi dodal nové síly. Trvalo nám měsíce, než jsme se mohli přestěhovat a začít nový život, ale v tom malém pokojíku jsem je za tu dobu poznala daleko lépe než dřív, a ještě více jsme se sblížili.
Ačkoli nás čekalo ještě pár větších překážek, vše se nakonec vždy vyřešilo. Zajímavé ovšem bylo, že v těch nejhorších chvílích se vždy objevila pomoc z naprosto nečekaných zdrojů. Také jsem se naučila si určitých věcí více vážit a radovat se z maličkostí. Měla jsem tu čest uvidět v lidech jejich nejlepší stránky a poznat, kdo jsou mí praví přátelé.A od té doby jsem také přesvědčená, že "někdo" kdesi nad námi držel a snad stále drží ochrannou ruku...
Jsem přesvědčená, že nejhorší ze všeho je strach z neznámého a pocit bezmoci. Změna ani ztráta zaměstnání nebo bydlení nemusí být vždy to nejhorší, co nás v životě potká, možná právě naopak. Dnes jsem samozřejmě mnohem opatrnější ve finančních záležitostech, ale hlavně mám několik plánů a možností schovaných pro případ, že by se zase něco někde zvrtlo, zejména v současné době. Na druhou stranu ale z toho strach nemám, protože již vím, že zítra zase vyjde sluníčko!
Mnoho sluníčka všem přeje
Pavlína O'Toole
Pavlina OToole
Pan prezident asi nemá angličtinu rád
Když jsem v neděli večer zhlédla záznam z čínského studia během prezidentovy návštěvy a pak si poslechla i záznam Hovorů z Lán, poléval mě místy studený pot z jeho výslovnosti, z nesrozumitelného povídání, ale zejména pak při jeho svérázném překladu z angličtiny do mateřského jazyka. Ráda bych mu nejen vysvětlila, v čem dělá chyby a v čem se mýlí, ale navrhla bych mu i rozumné řešení.
Pavlina OToole
Asi tomu rasismu špatně rozumím...
28. srpna uplyne padesát a jeden rok ode dne, kdy Martin Luther King Jr. přednesl ve Washingtonu svůj projev, který je znám pod názvem „Mám sen“. Jedna věta v jeho projevu mi utkvěla v hlavě obzvlášť výrazně: „Mám sen, že jednou budou mé čtyři děti žít v zemi, kde budou souzeny ne podle barvy jejich kůže, ale podle jejich charakteru.“ Přiznám se, že mám tu větu moc ráda a že s ní naprosto souhlasím. Každý z nás by měl být posuzován dle našich skutků a ne dle příslušenství k nějaké skupině, která je nám navíc dána geneticky.
Pavlina OToole
Potravinové lístky aneb sociální dávky v USA
Kolega Roman Šebl včera uveřejnil svůj blog s názvem „47,6 miliónů Američanů pobírá potravinové lístky“, který mě svým tématem zaujal. Přiznám se, že mě ale nemile překvapily základní neznalosti autora k tématu, o kterém s takovým zápalem píše. Vzhledem k tomu, že jsem v českém tisku zaznamenala nejeden článek či blog na téma "Food Stamps", a prakticky vždy se jednalo o velmi zjednodušené a jednostranné informace, ráda bych českým čtenářům přiblížila, co to jsou potravinové lístky, k čemu slouží, kdo je od státu dostává a jak jsou zneužívány.
Pavlina OToole
Ze zákulisí voleb na prvním stupni ZŠ
Náš Kevin se rozhodl, že se stane prezidentem, když mu byly tři roky. Nastoupil totiž právě do školky, ve které se kromě s novými kamarády, školním řádem a nepříliš oblíbenou ústavní stravou seznámil i s úlomky americké historie. Největší dojem na něj udělal první americký prezident, George Washington, a malý Kevin se stal nejen jeho velikým obdivovatelem, ale vzal si také do hlavy, že bude i jeho úspěšným následovníkem.
Pavlina OToole
Křik týraného člověka
Paní Irena Fuchsová napsala blog s názvem „Týrané ženy, týraní muži – musíte křičet!“, ve kterém popisuje situaci, které byla svědkem. Viděla na vlastní oči fyzické napadení ženy jejím manželem, a nyní doufá, že se jí žena ozve a ona jí poradí. Poradí jí jednu věc, že musí křičet.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Podmínky míru musí určit Ukrajina, říká ministryně obrany Černochová
Premium Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) o sbírce na munici pro Ukrajinu, komunikaci náčelníka...
Vědmy jdou do akce. Mladé dronařky tvrdě cvičí a chystají se na Rusy
Premium Ukrajina (od zpravodajů iDNES.cz) Válka na Ukrajině je v nemalé míře válkou dronů a technologií. Ukrajina, ale i Rusko je vyvíjejí,...
Americkou Oklahomu a okolní státy zasáhla série tornád. Úřady hlásí čtyři mrtvé
Nejméně čtyři mrtvé si vyžádala série tornád, která od sobotního večera zasáhla Oklahomu. Podle...
Nikdy nekončící hrozba. Finsko si zvyká na nový vztah s Ruskem
Ozbrojení finští pohraničníci na běžkách střeží východní část země, nejnovější a nejdelší hranici...
Prodej rodinného domu 140 m2, Světlá Hora
Světlá Hora - Dětřichovice, okres Bruntál
2 490 000 Kč
- Počet článků 64
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 5739x
...
Čas Robinsonů
A Time to Cast Off
...
geovisite
Seznam rubrik
Oblíbené blogy
- Jitka Gotterová
- Klára Mandausová
- George Novotny
- Libuše Čiháková
- Rudolf Havlík
- Lenka Leon
- Jana Krčová
- Iva Pekárková
- Miroslav Václavek
- Patrik Banga
- Tereza Boehmová
- Nikola Musilová
- Zuzana Hejná
- Phuong Thuy Do Thi
- Zdeněk Schwarz
- Ivan Suchel
- Lenka Veverková