Diskuse

Křik týraného člověka

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

J44a87r84a 17R57a41n98k

5. 2. 2013 8:47

Diky Pavlino, ANO, kricet, branit, pomahat!!

3 0
možnosti

Veľmi citlivo napísaný článok. Máte odo mňa karmu.

5 0
možnosti
Foto

Děkuji moc za článek R^ Ano, musíme křičet, nesmíme být jen lhostejně přihlížející... O násilích na ženách se už celkem hodně ví a mluví, to je moc dobře. Pod špičkou tohoto ledovce však zůstává násilí na dětech (přestože je tu povinnost jakékoliv podezření z týrání hlásit), násilí na seniorech... A mnozí z široké veřejnosti dokonce stále pochybují, že se obětí domácího násilí mohou stát i muži. Také zde chybí strategie, jak se účinně bránit falešným obviněním z násilí... Násilí plodí násilí, ale pokud budeme ochotni zasahovat proti násilí v jakékoliv formě, budou se věci hýbat správným směrem...

2 1
možnosti

Měla jsem kamarádku, její manžel byl velký opilec a tloukl ji. Ona byla přes den v práci, odpoledne na poli a po nocích šila, aby vydělala. On svoji výplatu propil a ještě chtěl peníze od ní. Neustále ji všude pomlouval, že pije kvůli ní, jaká je k... a jak si tahá domů chlapi. Kde by na to vzala čas, bojovala o přežití, aby se s dětmi najedli a poplatili inkaso apod. Vesnice kamarádku pomlouvala a byla pro všechny ta nejhorší. Když jsem se jí zastávala a popisovala její rány opaskem přes záda a scény, kterých jsem byla přítomna, byla jsem za divnou. Přece "dobrá žena dobrého muže k sobě vychová" :-P moje máma mě také velmi zklamala, když jsem jí popsala co a jak, uznala, že to tak asi bude, ale zkonstatovala - dobře jí tak, neměla si ho brát. Nakonec ho zavřeli a kamarádka má klid, ale chování okolí (zvláště na malé vesnici) může být někdy velmi frusrující.

6 0
možnosti

Dobrý den, nesnáším jakkékoli násilí. Jednou jsem k nám domů vzala spolužačku, která doma zažívala peklo. Vzala bych k nám i teď, i když máme plný byt, potřebnou maminku s dětmi. Manžel už mě zná.. Nevidím v tom žádný problém. Od toho jsme lidi. Nenápadnější týrání je ponižování a zesměšňování. Týká se to i starých a nemocných. Týrání je i nechat starého člověka zemřít někde mimo rodinu. Zažila jsem mnoho v nemocnicích, jako pacientka. Nechci o tom zbytečně mluvit, ale vzali jsme k nám domů i jednoho staršího příbuzného, a je to vážně po všech stránkách obohacující.

Vždyť vše, co máme je dar. A ten největší dar je lidskost.

Snažím se to postupně sdělovat, ale je to těžké. Dokud člověk nezažije ponížení, myslí si, že má právo a nároky - na (jen)) sebe....

hezký den. jarka

4 0
možnosti

Velmi citlivě napsáno.

Býváme s manželem dlouho vzhůru kvůli práci a jednou jsme ze ztichlé ulice zaslechli nezvyklý křik, spíš takové žalostné kvílení. Na obligátní opilce to nevypadalo. Podívali jsme se z okna a v rozsvícených oknech protějšího domu jsme spatřili, jak muž honí ženu po místnosti, surově jí tluče, mj. i do hlavy.

Okamžitě jsme zavolali policii, všechno popsali. Policisté to zjevně nebrali na lehkou váhu. Do tří minut zastavilo před domem policejní auto, vyběhli z něho čtyři velmi ostří maníci s tasenými zbraněmi, zburcovali zvoněním celý dům, ještě jsme viděli, jak jim odemyká nějaký starší pán v županu, co to měl ke vchodu asi nejblíž, a slyšeli jsme, jak mu v rychlosti vysvětlují, že tu mají hlášené napadení. Vletěli do toho bytu, chvíli se tam dohadovali... a za chvíli zase odešli, chlapa neodvedli.

Předpokládám, že paní zřejmě řekla, že se nic hrozného nestalo nebo něco na ten způsob. Trochu jsem předpokládala, že to tak může dopadnout.

Ale přesto si nemyslím, že dotyčná musela být hloupá a že "si za to může sama". Týraní lidé jsou pod obrovským tlakem a myslím, že nikdo z nás nemůže vědět, že on by se do takové situace nikdy nedostal.

A i přesto, že naše nelhostejnost nebyla v dané chvíli nijak moc efektivní, jednala bych příště stejně. Už proto, že nebýt toho policejního zásahu, mohlo to dopadnout hůř -- mohl ji např. vážně zranit. V takové situaci podle mě člověk nemůže nějak mudrovat, proč se oběť stala obětí a podobně, je třeba jednat.

7 0
možnosti

Vážená paní, moc vám za tu ženu děkuji. Možná ani nevíte, jak hodně jste jí pomohla, a to nejen ten jeden večer. Ten, kdo týrá je většinou sám srab a troufne si jen na slabšího. Díky Vám nyní žije s vědomím, že je proti přesile. Ví o něm Policie, i když se z toho zatím vyvlékl. Ví, že o něm vědí sousedi, a že nejsou lhostejní. Ví, že si zahrává. Ta žena ví, že někomu na ní záleželo dost na to, aby odhodil lhostejnost, a zasáhl. Také nyní ví, že podobná situace není normální. Je o sto procent v lepší pozici než byla před příjezdem Policie. Jak s tím naloží, záleží jen na ní, ale Vy jste jí dala dar podpory, a to je hrozně důležité, protože ten večer poznala, že není sama proti všem (tak se totiž v koutě cítí).

Pokud někdo káže, že si za to mohou sami a přitom sám nikdy nezasáhl, je to hlupák. Okřiknout cizího násilníka si netroufne, ale očekává, že se někdo v závislé situaci, třeba s malými dětmi, který nemá kam jít a je bez peněz, jen tak sebere a odejde? Nevěřte tomu, pokud má navíc zadupané sebevědomí, tak silný je málokdo.

7 0
možnosti

Hezky napsáno, je mi z toho do breku. Taky mám ve svém okolí jednu týranou ženu, všichni okolo ní to vědí, nebo alespoň tuší. Kamarádka se jí snažila pomoci, našla jí podnájem a pomáhala stěhovat jinam. Bohužel ona týraná se vrátila po čase ke svému tyranovi a má zakázáno se s kamarádkami stýkat, "protože ho nemají rády". On ví, jak na ni, a jí se ho nakonec zželí, takže nakonec ze své mateřské živí kromě sebe a 3 dětí i jeho... je silně věřící, a neustále odpouští a odpouští. Nedávno jsem se doslechla, že od něj chce opět odejít a hledá podnájem. Myslíte si, že jí někdo zase bude pomáhat se stěhováním - aby se pak díval na to, jak se zase poslušně vrací zpátky?

Další kamarádka, to bylo ještě na škole, bydlela s námi na internátu na pokoji, hezká, hodná vesnická holka, co jí ten její očas pár vlepil... domlouvaly jsme jí, pomáhaly, dodávali jí odvahy... a výsledek? Párkrát se s ním zkusila rozejít, ale nakonec se k němu vždycky vrátila, a nám přestala o svých problémech říkat, protože prý "jsme proti němu zaujaté". Pokud vím, dnes spolu mají dítě a pořád jsou spolu.

Dodávám, obě vysokoškolačky, hezké ženy...

Jak chcete pomáhat ženám, které si pomoct nenechají??? Když jim dáte bydlení, peníze, psychickou pomoc, cokoliv... nikdy to nebude dost, pokud nemají buď dostatečné sebevědomí na postavení se na vlastní nohy, nebo dokud to týrání nejdojde tak daleko, že už to ony samy nevydrží a řeknou konečně DOST. Kolik jich taky je, které zavolají polcii na svého tyrana a pak žalobu stáhnou a prosí za jeho puštění z vězení, "protože ho milují" :-(

Nejlépe tomu dle mého můžeme zabránit tak, že svým dcerám budeme dodávat sebevědomí a dáme jim také vzdělání, aby si vážily samy sebe a aby se mohly v případě nouze postavit na vlastní nohy, a také příkladem z rodiny, jak jinak... Hlavní je ale SEBEVĚDOMÍ, že za něco stojí a zaslouží si jen to dobré!!!

7 0
možnosti

Děkuji, napsala jste to moc hezky a pravdivě. K tomu konečnému a závěrečnému rozhodnutí musí každý dojít sám, a nikdo to za něj nevyřeší. Mnohé to trpí roky, jiné celý život. Zadupané sebevědomí, strach, obava o budoucnost a děti, je to hrozně složitý problém. Jenže pořád si říkám, pokud bude mít někdo v takové situaci před očima, že je cesta ven, že je tam podpora a pomoc, že má možnost volby, že není ostatním lhostejná, má šanci. I tak jich hodně odchází až když jim jde o život, nebo jim o něj opravdu začne jít, když se snaží uniknout. Výchova dětí je děsně důležitá, ale taky povzbuzení kamarádek a známých. Věřte jedné věci, ony vás slyší, a i když nejednají okamžitě, i když to možná trvá roky, pokud tu odvahu jednoho dne seberou, bude to i díky tomu, že vědí, že je podpoříte. A to vím naprosto určitě.

Přeji vám hezký den a hodně štěstí.

4 0
možnosti