Tenhle článek

mi nějak unikl. Jo, tak to někdy chodí. Kdo ví, co všechno holce doma vadí a o čem neví ani nej kámoška.

Kdysi se kladl větší důraz na povinnost a zodpovědnost a ono se to kupodivu vyplácelo. Dnes spíš na okamžité uspokojení vlastních potřeb (viz naše časopisy a bulvár) - a máme 50% rozvodovost. Zatím nikde není statistika, zda druhá manželství dopadají lépe, pouze počet osamělých žen jasně přibývá.

Jinak potíž žen je v tom, že pokud se zapomenou, mají mnohem větší tendenci manželství rozbít. To my, chlapi, přece jen neděláme, i když jsme v tom zahýbání asi horší.

Kámoška je prostě blbá, vždyť tolik bab prostě jen zahýbá, ale manželství si hlídá. Koleduje si jen o malér. To chce fakt zůstat jednou sama, navíc v cizí zemi? Že jí jako chlap vzkazuji: vždycky si budu pamatovat, že už jednou někoho opustila (byť i kvůli mně) a budu se podle toho k ní chovat. S klidem ji opustím při jakékoliv nesnázi; takhle to u mužských prostě funguje.

Je to smutne a slozite.

Na prvnim miste by mela byt rodina, deti jsou dulezitejsi nez chvilka radosti v posteli. Bohuzel kazdy vztah se casem zvrtne ve stereotyp. Kdyz se Eva rozvede s Randym a jeji Kanadan take, rozbiji se dve rodiny. Bude Eva stastna ? Za jakou cenu by byli spolu? Kdyby nemeli deti, je to zase neco jineho. Reseni neni, zatnout zuby, porucit si, zmenit praci, snazit se byt dobra mama a zena. Zamilovanost by nemela byt vic nez dlouholete manzelstvi!

Dekuji za Vase

prispevky - jsem rada, ze si myslite priblizne to same co ja... Kamaradce reknu, at si Vase nazory precte, takze dik!

ohnout

pres koleno a narezat na

no v zásadě souhlasím s ostatními v diskusi

Vámi zadaný příklad má všechny rizikové znaky neúspěšnosti budoucnosti.Je velmi nepravděpodobné, že člověk, který je na místě pouze na omezenou dobu by pro krátkodobý i když intenzivní vztah boural svou rodinu. I ta krítkodobost je určitá osudová a intenzivní přitažlivost. Zkuste jí udržet,aby nejančila, protože až on odjede, ona se vcelku rychle vzpamatuje a je pravděpodobné, že když se otočí, sama bude žasnout, v jakých mrákotách žila.A až se otřepe, třeba si o to víc bude vážit manžela a rodiny a bude vše vidět jinýma očima.Třeba by začala znova a postarala se o to, aby byla nová etapa života lepší, jiná  s více zájmy a koníčky i časem pro sebe a více reflektující na stávající životní podmínky.Rozvést se může vždycky, ale toto vypadá fakt jako nebezpečné poblouznění.Navíc není jasné, jak celou záležitost bere on, třeba jen jako zpříjemnění dlouhodobého pobytu.

Každý vztah

dříve či později tak trochu zevšední, zajede do stereotypu. Pokud je mezi manželi úcta a jeden druhého si váží je podle mě rodina vždy na prvním místě a je třeba udělat všechno proto, aby byla zachována.Pokud zmíněné hodnoty ve vztahu chybí a manželé sebou dokonce(jak tomu je v mnoha případech) opovrhují a denně se hádají a ponižují, pak nemá cenu tuto rodinu udržovat, neboť zvláště pro děti je život v takovém prostředí psychicky velmi náročný a často z dětí vyrůstají narušení jedinci. Radit ale opravdu nelze, protože on taky zamilovaný člověk sice ví a je si vědom rizik, ale.....Díky za zamyšlení někteří si možná uvědomí, že...JitkaG

Z každého zamilování

se po letech stane to, co je teď mezi ní a jejím manželem.

Ať holka neblbne, když to nejde jinak ať si hezky zašoustá,  ale ať neopouští rodinu.

Dřív nebo později se z nového vztahu stane starý vztah a buchta je opět tam kde je dnes. Za cenu dvou rozbitých rodin, a hodně bolesti několika lidí.

Štěstí zaplacené bolestí jiných nemá dlouhého trváni.