Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

"Hlavně myslet pozitivně!"

23. 10. 2009 22:57:33
Tuto větičku si říkám stále častěji v šest hodin ráno, kdy je čas vstávat. Za okny je tma, chladno a prší. Po třech minutách urputného přesvědčování sama sebe vstanu a rozsvítím všechna světla. Prý to pomáhá k dobré náladě, a tak se rozhodnu pomoci i ostatním členům rodiny. Nesouhlasné výkřiky mi prozradí, že ne každý dokáže ocenit dobrý úmysl. Z jednoho dětského pokoje (nebo lépe řečeno "pubertálního" pokoje, se dokonce ozve výkřik, který se nápadně podobá slovu "crazy". Na vteřinku se zarazím, ale pozitivní myšlenka zvítězí: Musela jsem se přeslechnout! Nikdo z těch, kteří se mnou sdílí genový materiál a střechu nad hlavou, by mě určitě bláznem nenazval!

Ani přebytek světla v domě nedokáže úplně odradit černý stín, který mi sedí na ramenou a hlasitě dýchá studeným dechem na obnažený týl. Mráz mi projíždí od šíje k páteři, a ochromuje i tu poslední kostičku v mém těle. Vím, že mě chce ochromit, znehybnit, zahltit. Je nemilosrdná, chamtivá a zákeřná. Stokrát jsem ji překonala a odehnala jen proto, aby se vrátila s novou silou, jako zhrzený a neukojený, šílený milenec. Dobrá, říkám si, chceš se prát - uvidíme kdo z koho!
S ranním rozbřeskem vyběhnu se psem do parku. "Kdy už změní ten čas zpátky z letního?" přemýšlím. Ale nálada se s uběhnutou vzdáleností zlepšuje, dostaví se i více energie, a tak jsem schopná ostatním běžícím ranním pomatencům jako jsem já odpovídat na pozdravy dokonce s úsměvem. Utekla jsem jí, usmívám se spokojeně a ve sprše si na oslavu hlasitě zazpívám.
Dobrá nálada mi vydrží tak dvě, tři hodinky. Přistihnu se, jak zírám na monitor, a nevím, co vlastně čtu. Sestavy číslic nedávají smysl. Potřebuji přestávku. Otevřu si na internetu zprávy a zase je rychle zavřu. Je mi jedno, jestli mě někdo považuje za ignorantku - na čtení o únosech a vraždách dvou malých děvčátek žaludek dneska (ale ani jindy) prostě nemám.
Odpoledne se neuvěřitelně táhne, v hlavě se honí pochmurné myšlenky a přepadá mě únava. Cítím, že je tu zas, a hltavě upíjí a saje mou energii. Oklepu se a vyčerpaně se doplížím domů.
Jako zázrakem se vzpamatuji. Nasaji do sebe radost a dobrou náladu svého manžela i ratolestí, a celý večer strávíme ve smíchu a hrách.
Když uložíme děti ke spánku, manžel se mě zeptá, jestli se mi nechce do kina. Proč ne? Snad mi to udrží dobrou náladu, říkám si. Těším se na komedii, ale přijedeme pozdě, a stíháme pouze ne příliš povedenou detektivku, u které se mi zavírají oči. A pak se to stane.
Vycházíme do vestibulu, já opět v mrzuté náladě, ke které nemám žádný důvod. Vedle dveří sedí na vozíčku mladý kluk, určitě mu ještě není dvacet. Nohy i ruce má nepřirozeně zkroucené, tělo jakoby ztrnule, hlavu nakloněnou na stranu. Chudinka, prolítne mi v prvním okamžiku hlavou, neboť mám pocit, že slyším jeho chrapot. Ale když obejdu hlouček lidí před sebou, uvidím jeho obličej a mám pocit, jako by mě právě někdo pohladil a zároveň mi dal pořádnou facku. Klukovy oči září jako dvě velká modrá světýlka a to, co jsem považovala za chrapot, je jasný a zajíkavý smích. Vedle vozíku stojí dva kamarádi a všichni tři si na celé kolo vypráví oblíbené pasáže z právě shlédnuté komedie.
Samozřejmě, že se stydím. Stydím se za ty svoje malé, trapné depky. Stydím se i za to, že si více nevážím všeho krásného a úžasného, co ve svém životě mám a co mě obklopuje. Stydím se za vlastní malost a malichernost. Ale úplně nejvíc se stydím za to, že si to nejvíce uvědomím až tváří v tvář cizímu neštěstí...
Od té doby uběhlo několik let. Podzimní depka na mně stále utočí, každý rok s urputnou pravidelností. A já ji stejně urputně odrážím tím, co nesnáší úplně nejvíc - smíchem a radostí...


Přeji všem krásný víkend plný smíchu,

Pavlína O'Toole

Autor: Pavlina O'Toole | pátek 23.10.2009 22:57 | karma článku: 24.54 | přečteno: 2689x

Další články blogera

Pavlina O'Toole

Pan prezident asi nemá angličtinu rád

Když jsem v neděli večer zhlédla záznam z čínského studia během prezidentovy návštěvy a pak si poslechla i záznam Hovorů z Lán, poléval mě místy studený pot z jeho výslovnosti, z nesrozumitelného povídání, ale zejména pak při jeho svérázném překladu z angličtiny do mateřského jazyka. Ráda bych mu nejen vysvětlila, v čem dělá chyby a v čem se mýlí, ale navrhla bych mu i rozumné řešení.

4.11.2014 v 2:36 | Karma článku: 48.83 | Přečteno: 89895 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Tomáš Gayer

Vlevo Putin, vpravo Donald

Jaký by to byl život bez přátel? Pochopitelně myslím ty "opravdové", kteří ví nejlíp, co právě potřebujeme, jak máme žít a co nedělat. A ti udělají opravdu všechno pro to, abychom byli šťastní. Za každou cenu....!

23.7.2017 v 14:22 | Karma článku: 12.13 | Přečteno: 216 | Diskuse

Pavel Vávra

Paralela s úpadkem starého Říma??

Národu místo odměrek obilí rozdělujeme štědré sociální dávky a jsme v situaci že za to už ani není vděčný. Je ukřivděný že je to málo.Namísto amfiteátru plného brutality nabízíme televizi. Brutalita sice až domů, ovšem až po 22h.

23.7.2017 v 12:08 | Karma článku: 30.94 | Přečteno: 831 | Diskuse

Jiří Turner

Ortodoxní muslimové jako Svědci Jehovovi

U nás prý žije 22 tisíc muslimů, při sčítání obyvatel se však k islámu hlásilo jen 3400 jedinců. Představa o nich bývá dost vzdálena realitě. Nechodí do mešity, často pijí alkohol, mají rádi psi a někteří propadli vepřové pečeni.

23.7.2017 v 9:37 | Karma článku: 8.45 | Přečteno: 695 | Diskuse

Zdenek Horner

Svět podle Daliborka po projekci

Se směsicí zvědavosti i obav jsem vyrazil do kina na inkriminovaný reality document. Peripetie filmu jsou již dostatečně známy. Zaměřil jsem se spíše na hlubší otázky, které „artefakt“ klade a na souvislosti s @Matějem Fedora Gála

23.7.2017 v 3:41 | Karma článku: 13.96 | Přečteno: 1463 | Diskuse

Pavel Bacík

Myšlenky ze záhrobí

Když jsem byl malý , pracovala matka jako pečovatelka.Po návratu ze školy jsem jí chodíval pomáhat. Většinou mi při tom Ti moji "adoptivní" prarodiče vyprávěli, co zažili a co si myslí že je v životě nej......

22.7.2017 v 23:16 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 431 | Diskuse
Počet článků 64 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 5685
Mám ráda děti, lidi, zvířata, přírodu a život, i když možná ne přesně v tomto pořadí. Snažím se dívat na sebe i svět kolem s úsměvem a nadhledem. Dělám, co mě hrozně baví, a doufám, že mi to tak vydrží.
...


Čas Robinsonů

A Time to Cast Off


...
geovisite
geovisite

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené knihy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.